28.7.2011 - Z Velkého Oseka domů
Dovolená končí a tak jsme se vypravili na velký výlet.
Nejprve jsme zopakovali jízdu autobusem. Jel sice bezbariérový, ale nastoupit se Burákovi zase nechtělo.
Protože jsme měli půl hodinky čas, zkusili jsme si dojít pro spoluvýletníky - kamarádku Lenku a její dva syny Káju a Ondru. Byla to opravdová přepadovka, protože po záhadném úmrtí mého starého mobilu jsem přišla o většínu telefonních kontaktů (no teď už zálohuju). Sice se náš odjezd o hodinku posunul, ale zase jsme šli v prima partě.
Jízda vlakem byla v pohodě, jen jsem byla překvapená, že psí jízdenka byla jen o korunu levnější než člověčí.
Cestou jsme šli kolem malé osecké ZOO. Přivítala nás dvě malá prasátka, Burákovi se ti divní pejsci vůbec nelíbili.
První občerstvovací zastávka byla na Osečku, Ondra dostal koláč a Burák vodu. Pak jsme zkusili první psí seznámení s vodou. Protože bylo vážně teplo, namočil si Burák i bříško.
Pokračovali jsme lužním lesem ke Klavarům.
Ondra s Kájou byli výborní náhradní vodiči. Burák jen občas překontroloval, jestli jsem se neztratila a šel dál.
Náš výlet jsme zakončili na Hráďu v bistru. Kofola a zmrzka byla naší odměnou, Burák dostal sušené maso a od slečny servírky misku plnou vody. A usnul.
Ještě jednou jsme šli k vodě, ale jen na krajíček. Musíme trénovat.
Doma jsem si říkala, že bude určitě unavenej a bude dělat hodného pejska. No tak to jsem neuhodla. Jen se objevila Micinka šel jí Burák řádně přivívat po svém - Micinka leží na zemi, Burák se nad ní rozkročí a šťouchá jí čumákem, olizuje a okusuje jí. Až se Micina naštve, prskne a zdrhne.
Už jsem si myslela, že i 14 km je na strakaté štěně málo, ale když se nabaštil, usnul.
