18.8.2011 Z Týnce domů
Protože ve čtvrtek se mělo konečne objevit léto, naplánovala jsem si dovolenou a výlet s Burákem. To že bude skoro 30 stupňů jsem opravdu nečekala.
Takže jsme vyrazili autobusem a vlakem do Týnce nad Labem, kde bydlí moje sestra. Paní průvodčí byla moc hodná a dovolila Burákovi sundat košík.
Naše návštěva byla překvapením, Burák zničil FIda, který ještě půl hodiny po našem odchodu funěl jak lokomotiva.
Kuba, který měl po dvou měsících den volna, nás doprovodil k rozcestí. A my jsme se vydali domů po zelené.
Burák je vodní pes, ale jen po bříško max.
Měli jsme ujít asi 17 km. No Burák naběhal určitě o 3 víc.
Naštěstí vedla cesta skoro pořád lesem.
Za vesnicí Jelen jsem našla památný strom, o kterém jsem vůbec nevěděla.
Vůbec se s Burákem podívám na místa, kde jsem hodně let nebyla.
Když jsme procházeli chatovou osadou Včelín, vyběhla z otevřených vrat Barunka. Barunka je statná salašnička, hned Buráka povalila a "dala mu válečky". Páníček s paničkou vyběhli ven a moc se omlouvali. Oslintaný Burák sice protestoval, ale šli jsme dál.
Nejraději ze všecho má Burák louže. A těch je letos opravdu hodně. Každou je potřeba pořádně prozkoumat, ochutnat. A stopovačka je po výletě vždycky pěkně špinavá (tím pádem i já).
Taky výborné je bláto, to je krásná mazlavá hračka.
Cestou jsme dělali časté pitné přestávky. No a pak si najednou psisko řeklo, že teď si dá šlofíka.
Na Vinici (místní velehora - 236 mertů nad mořem!!!!) jsem trošku zabloudila, správnou odbočku ze zelené jsem našla až na třetí pokus.
Doma jsem odepla stopovačku, Burák se napil a usnul jako špalek. A já taky......
